VÍTEJTE SRDEČNĚ NA MÉM BLOGU!

Vítám Vás zde, na stránkách věnovaných nejkrásnějšímu místu na světě: ORLICKÝM HORÁM, které jsou mou srdeční záležitostí, o niž bych se s Vámi ráda rozdělila. Ať je Vám tu dobře a pokud přijedete do Orlických hor na návštěvu, ať se tu cítíte stejně úžasně jako já.

Veronika


FOTO TÝDNE

Jesličky v Sobkovicích, 10.1.2016






Listopad 2016

Divoká Orlice mezi Ostrovem a Zemskou branou

30. listopadu 2016 v 16:40 | ღ Veronika z Orlických hor ღ |  Videogalerie

Pozvánka do Rokytnice v OH

29. listopadu 2016 v 18:09 | ღ Veronika z Orlických hor ღ |  Zajímavé akce
Rokytnice v Orlických horách se letos zapojila do projektu ČESKO ZPÍVÁ KOLEDY. Proto přijměte pozvání ke společnému zpěvu známých koled ve středu 14.12.2016 od 18.00 hod. k Mateřské škole Rokytnice v Orlických horách. Zpívání koled navazuje na ŽIVÝ BETLÉM PŘED MATEŘSKOU ŠKOLOU 14.12.2016, který začíná v 17.00 hod.
Srdečně zvou pořadatelé: Mateřská škola Rokytnice v Orlických horách, Město Rokytnice v Orlických horách a Sbor z hor.

Vánočně na Kopečku

19. listopadu 2016 v 21:15 | ღ Veronika z Orlických hor ღ |  Zajímavé akce

Malá Niagara

18. listopadu 2016 v 12:32 | ღ Veronika z Orlických hor ღ |  Par excellence
V této rubrice Vám chci představovat místa, která nemají oficiální pojmenování, jež najdete na mapách, ale něčím mě inspirovala k tomu, abych jim sama nějaké jméno vymyslela.

A začneme místem, které jsem objevila poslední den letošních letních prázdnin při toulání se kolem Tiché Orlice mezi Sobkovicemi a Těchonínem. Kvůli velkému a silně hlučícímu přepadu vody jsem ho pojmenovala Malá Niagara. Nachází se v nadmořské výšce zhruba 440 metrů, kryté pobřežní vegetací a lesem na pravém břehu. Šumění vody je narušováno maximálně projíždějícími vlaky na trati 024. Určitě je tu ideální příležitost k čvachtání nohou za horkých letních dní.


O bílé lišce

13. listopadu 2016 v 21:20 | ღ Veronika z Orlických hor ღ |  Literatura

Antonín Špinler: O bílé lišce

vydal OFTIS

Tato knížka, která vyšla už ve třech vydáních, je prvotinou tatínka mé třídní profesorky ze střední školy, rovněž učitele, Antonína Špinlera (1916 - 1999). Narodil se na Bořitavě, což je součást obce Studené, a za svého života učil na školách v Podkrkonoší a Orlických horách, mj. i u nás v Sobkovicích. Jednou z jeho učitelských štací byl i Těchonín, kde byl rovněž kronikářem (dnes je jí jeho dcera Ivanka) a jako přídavky ke kronice zapisoval různé pověsti a příběhy z Orlických hor. A tak se tedy zrodila tato milá knížka, kterou mám moc ráda a častým čtením (v současné době ji dočítáme na našem dětském čtenářském kroužku, který vedu) ji znám téměř zpaměti. Kdo má rád lehké, nenáročné čtení, určitě si zde přijde na své...a třebaže jsou to pohádky a pověsti, nemusí to být záležitost pouze dětí.

V knížce najdete tyto příběhy:

O bílé lišce
Lakomá selka
O Uhlířském dole
Holubí studánka
O Celenském Kříži
Čertova stodola
Vlčí jámy
O Růženčině kopci
O Kobylím dole
Pověst o Suchém vrchu
Poklad na Hejnově
O Studeneckých skalách
Sekerník Pavel
O draku na Hejnově
O dobré Barušce
Čertova skalka
Neratovský jezdec
O rebelu Blažkovi
Zakletý jezdec
O Ledříčkovi
Pašerácká



Kunštátská kaple, 28.8.2015

12. listopadu 2016 v 10:36 | ღ Veronika z Orlických hor ღ |  Fotogalerie "Le moment"


8.6.2016 - Klášterec nad Orlicí - Jedlina - České Petrovice - Adam - Kašparova chata na Adamu

9. listopadu 2016 v 19:47 | ღ Veronika z Orlických hor ღ |  Cestovní deník 2016
Má letos v pořadí druhá tzv. velká túra se uskutečnila ve středu, 8. června 2016, po trase Klášterec nad Orlicí - Jedlina - České Petrovice - Adam.

Brzy ráno jsem nasedla do autobusu směr Jablonné nad Orlicí, kde jsem přesedala na další spoj do Žamberka a v Žamberku do autobusu směr Králíky, s výstupem v Klášterci u základní školy.

Nejprve jsem navštívila hrob Aničky Bohuslavy Tomanové na místním hřbitově u kostela Nejsvětější Trojice, který je nejstarším kostelem Pardubického kraje. Zezadu budovy naproti kostelu mě velice příjemně překvapilo otevřené a hlavně čisté! WC. Prohlédla jsem si ovečky pasoucí se na přilehlé stráni a potom jsem se už vydala po silnici vzhůru směrem na Jedlinu.

Na vzdálenosti dvou kilometrů překonává silnice výškový rozdíl 110 metrů. U autobusové zastávky Klášterec, pod Jedlinou jsem odbočila vlevo. Vcelku o samotě tam stojí statek, u něhož jsem posnídala a vydala se dále.

Jedlina je malá osada náležející ke Klášterci, ležící úplně mimo hlavní silniční spojení Klášterec - České Petrovice. Na druhou stranu zde naleznete nádherné výhledy až na polskou stranu do Gór Bystrzyckich, ticho a klid, drobné sakrální památky a v neposlední řadě si tu přijdou na své i milovníci vojenské historie…v okolí se nachází několik větších i menších řopíků.

Když jsem prošla Jedlinou až na její východní konec, udělala jsem malou odbočku a vydala se směrem k Penzionu Jedlina, který se nachází těsně u hranice CHKO Orlické hory, u lesa, který se napřed mírně, pak prudce svažuje do Přírodní rezervace Zemská brána. Zaujal mě totiž jeden z větších bunkrů, ke kterému se ale nakonec nedalo dostat. Pokochala jsem se tedy aspoň nádhernými výhledy na masiv Králického Sněžníku na polské straně.

Po návratu zpět na hlavní jedlinskou komunikaci jsem pokračovala dál kolem malé kapličky k Českým Petrovicím. Za chvíli jsem objevila další větší bunkr a nedaleko něj jsem si udělala malou zastávku…v místech, kde je dobře vidět vrch Adam (765 m) a část Českých Petrovic. Zřejmě na tomto místě, ve vysoké trávě, se ke mně přidalo klíště, které jsem večer našla na svém levém stehně.

Mým dalším cílem byl českopetrovický kostel sv. Petra a Pavla, který mě příjemně zaujal upraveným hřbitovem. Z jedné strany jsem zaregistrovala dvouřadou lipovou alej s mohutnými stromy; bohužel horní řada již byla pokácená. Pokračovala jsem dál směrem na křižovatku k Adamu, kde se na kruhovém objezdu silnice dělí na tři strany - jedna dolů po obci směrem na Klášterec, silnice II/311 na Čihák, Zemskou bránu a Bartošovice v Orlických horách (severním směrem) a na Petrovičky a Mladkov (východním směrem).

Na jízdním řádu jsem zjistila, že za dvě hodiny jede autobus, kterým bych si ušetřila přestup v Klášterci a byla bych o hodinu a půl dříve doma. Rozhodla jsem se, že se to pokusím stihnout a vyrazila jsem po Českých Petrovicích nahoru směrem na Kašparovu chatu. Zhruba 80 m od rozcestí vedoucího k chatě se nachází na svahu nad silnicí pomníček, postavený zde na památku tragické události ze 4.12.1946, kdy zde dvaatřicetiletý respicient finanční stráže František Kabrhel zahynul výbuchem granátu při vykonávání strážní služby.

Pak jsem se vrátila zpátky na rozcestí a vystoupala ke Kašparově chatě. Z časových důvodů a také proto, že se z polské strany začalo docela pěkně zatahovat a já chtěla ještě nadělat nějaké fotografie, jsem se zdržela jen chvíli. Nicméně, je to jedno z nejkrásnějších míst u nás v Orlických horách, jaké znám…vždyť kolik existuje míst, kde z cca 755 m n. m. můžete pohodlně vidět pět pohoří? V tomto případě jde o Orlické hory, Góry Bystrzyckie, Králický Sněžník, Jeseníky a Hanušovickou vrchovinu.

Když jsem vycházela od chaty směrem na jihozápad, velmi jsem uvítala, že je po loukách na Adamu posečená tráva. Brodit se jí by mě jen okrádalo o čas, kterého jsem neměla k dispozici tolik, kolik bych si přála, ačkoliv by se nic nestalo, kdybych jela autobusem o hodinu později.

Z míst za Kašparovou chatou je krásný výhled nejen na Bukovohorskou hornatinu s dominantním Suchým vrchem, ale také na Studenecké skály a za nimi na můj rodný Faltusův kopec. Je hezké vidět ho zase jednou z druhé strany… Ze sedla mezi Kašparovou chatou a vrcholem Adamu je zase dobře vidět na velkou část Českých Petrovic a krajinu směrem k Zemské bráně, stejně jako na polskou stranu.

Ale protože jsem chtěla stihnout navštívit ještě Adamovu kapli Nanebevzetí Panny Marie, která se tyčí vysoko nad Českými Petrovicemi, nemohla jsem se těmto nádherným výhledům věnovat moc dlouho.

Nakonec jsem nedošla až úplně nahoru, ale z míst, kde jsem byla, se dala kaple docela dobře vyfotit. Určitě mám v plánu si jednou zajít až na vrchol… A pak už zbývalo jen sestoupit dolů po sjezdovce a zadem kolem restaurace Na Rozcestí se vrátit k autobusové zastávce, odkud jsem šťastně a bez nehod, Bohu díky, dorazila domů.


Putování za světélky

8. listopadu 2016 v 20:15 | ღ Veronika z Orlických hor ღ |  Zajímavé akce

Pokud jste došli až sem, děkuji za Vaši návštěvu a těším se na shledanou někdy příště!